Stačí jedna květina, život právě začíná. Bezstarostné mládí skončilo, najednou do života skočilo. Maturitní kytička bramboříku, jsi již dospělá.Omámená, omámená. Chlapci žádali květiny, nedaly jsme jediný.Chtěly jsme snítka lisovat, vzpomínky si uchovat. Hoši se začali domlouvat, přestali nás k tanci brát. Na květy jsme zapomněly, neboť jsme se špatně měly. Přišel On. Do vlasů mi vplétal sedmikrásky, korunku z naší velké lásky. Nosil mi voňavé fialy, abychom se za sebe dostali. Karafiáty svatební, srdce se rozezní. Brali jsme se sami, bez táty a mámy. Časem nás vše mrzelo, nic se však dělat nedalo. Růžička do vínku, zvěstuje rodinku. Zrádné automaty. Studení bílí sněhuláci, zbavili nás táty. Zničili život rodiny. Nejenom naší jediný. Domů kytičku vřesu, prázdnou cestičkou, sama si z lesa nesu. Přesto sladké maliny na pasece zavoní. Mám pět vysokoškoláků, dva ještě studující, stále si otec nedá říci. Ani moje rakovina, nepřinesla štěstí jiná. Vroucí láska vypršela. Rozvedená, důchodkyně, raději bych byla v kině. Práce není. Doma mrznu. Nikdo nemá slitování. Přesto moje květiny, nespálí mráz jediný. Pro mne kvetou stále. Voňavé. Zlaté. Růžově září. V létě, v zimě i v září.



Error connecting to mysql